Vzpomínka na doc. MUDr. Oldřicha Vinaře, DrSc. Tisk Email

Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc. – in memoriam

Dne 29. ledna 2018 ve věku 93 let zemřel psychiatr a vědec doc. Oldřich Vinař.

Narodil se v r. 1925 v Brně v rodině právníka. Po složitých válečných a poválečných letech promoval v roce 1949 v Praze na Karlově Universitě. Plánoval specializaci v neurologii, ale musel nastoupit jako psychiatr v Psychiatrické léčebně Kosmonosy a zůstal psychiatrem. Od začátku své profesní kariéry měl velký zájem o psychotropní léky a jejich vývoj.

Z Kosmonos přechází do Prahy na katedru Ústavu pro doškolování lékařů a pak do nově založeného Výzkumného ústavu psychiatrického. V první polovině 50 let čeští chemici (Protiva, Jílek, Votava, Benešová a další) syntetizovali nové fenothiaziny a syntetické analogy ( prochlorperazin, perfenazin, thioridazin) a tricyklická antidepresiva (propazepin a později dosulepin). Nadšení klinikové (Vinař, Náhunek, Vencovský a Vojtěchovský) pak mohli klinické vlastnosti nových psychotropních léků testovat. Legislativa byla přátelská, testování probíhalo bez velkých průtahů.

V roce 1958 těmto mladým nadšeným psychiatrům nabídl primář Rubeš možnost uskutečnit v termínu povánočních prázdnin odborné setkání psychiatrů, chemiků a farmakologů v krásném prostředí Lázní Jeseník. Založena byla úžasná nyní již 60. letá tradice plodných vědeckých setkání, u jejichž zrodu aktivně stál Oldřich Vinař. Meziooborová tematika zůstává zachována i když v poslední době jezdí do Jeseníku méně farmakologů a více farmakologických firem vzhledem ke změně nejen ve vývoji, ale i ekonomice lékové politiky. Nicméně Konference v Jeseníku mají jednu z nejstarších tradic ve světě a v jejich organizaci a vědecké náplni má Oldřich své průkopnické místo a byl mnohokrát předsedou výboru – zprvu Psychofarmakologické sekce PS JEP a později České a Slovenské psychofarmakologické společnosti. Velkou zásluhu má v zachování interdiscipinárního charakteru konferencí i v organizování přednášek zahraničních hostů.

V nově založeném Výzkumném ústavu psychiatrickém vedeném ředitelem doc. Hanzlíčkem se stal Oldřich Vinař vedoucím oddělení psychofarmakologie. V roce 1961 zavedl na lůžkovém oddělení systém kontinuálních kontrolovaných studií, organizoval multiklinické studie, na kterých participovali psychiatři z řady psychiatrických zařízení. Díky této spolupráci se zasadil o testování českých i zahraničních psychofarmak a především o zavedení nových psychofarmak.

O. Vinař také vedl Československé centrum Světové zdravotnické organizace (WHO) pro zkoušení psychotropních látek.

Vypracoval originální metody hodnocení účinku psychotropních látek. Společně se S. Grofem a J. Váňou vyvinul hodnotící škálu FKP pro škálování příznaků psychóz. Dále vyvinul první škálu pro hodnocení vedlejších účinků psychotropních látek ( DVP). Třetí škála FKD byla nástrojem hodnocení depresivní symptomatologie a byla vyvinuta jako alternativa Hamiltonovy škály pro depresi. Tyto škály byly zpočátku jediným nástrojem škálování v klinickém zkoušení psychofarmak v Československu.

Vzhledem k tomu, že jsem na oddělení klinické psychofarmakologie později nastoupila jako vědecký aspirant, tak jsem měla možnost se na výzkumu podílet, ale hlavně zažít tuto výjimečně podnětnou práci. Na oddělení byli všichni pacienti léčeni v dvojitě slepém testování – takže nikdo z hodnotitelů neznal jaký lék je testován, pouze Oldřich Vinař a vedoucí lékařka. Pro testování jsme používali jednak škálu BPRS (pro testování psychóz) a škály vytvořené Oldřichem ( FKP, DVP a FKD). Každý týden jsme hodnotili po rozhovoru psychopatologii u 2 – 3 pacientů kolektivně a pak podrobně rozebírali jednotlivé položky a hodně se přitom i vášnivě diskutovalo. Byla to úžasná škola.

Oldřich Vinař měl jako jeden z mála psychiatrů možnost jezdit do zahraničí, i když zpočátku s problémy. Díky tomu se mu společně s doc. Votavou z Farmakologického ústavu podařilo navázat cenné kontakty v zahraniční a společně s ostatními se podíleli na organizovaného 7. CIMPu v Praze. Měli jsme pak i možnost se zahraničními vědci setkat na konferencích v Jeseníku. Oldřich přednášel i v zahraničí, především v USA, kdy pracovně pobýval v National Institute of Mental Health ( NIMH) v Bethesdě. Přes přísná pravidla ACNP ( American College of Neuropsychopharmacology) byl O. Vinař přijat za člena jako jediný Čech.

V té době napsal knihu Psychofarmaka (r. 1968), která se stala naprosto klíčovou učebnicí pro všechny psychiatry nyní již starší generace. Další klíčovou publikací byly dvě útlé knížky Klinické zkoušení léků I. a II.- stručná a naproto přehledná metodologie. Prosadil také publikování abstrakt referátů z Jeseníku v čtvrtletníku Activitas nervosa superior v angličtině. Publikoval celkem více než 580 odborných textů a pět monografií. Aktivně se účastnil velkého počtu mezinárodních psychiatrických a neuropsychofarmakologických kongresů.

Koncem 80. let Oldřich Vinař z Výzkumného ústavu odešel za těžko pochopitelných podmínek a později se nadále zabýval klinickou psychofarmakologií ve společné laboratoři Akademie Věd a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nadále organizoval zkoušení léků pro farmaceutické firmy a především přednášel. V české psychofarmakologii se stále angažoval, organizoval klinické výzkumy, školil lékaře a publikoval. Je čestným členem ČNPS.

Po celý svůj profesní život byl velkým populizátorem psychiatrie nejen svými články, ale i při besedách v rozhlase a v televizi. Až do nedávné doby provozoval svoji privátní ambulanci. Psychiatr byl vždy velmi empatický a pacienti ho milovali.

Měla jsem to štěstí, že jsem s ním mohla nejen pracovat, ale že se i naše rodiny přátelily. Měli jsme stejně staré děti ve školce, vzájemně jsme si je pohlídali, jezdili jsme občas na hory a bylo to vždy moc fajn. Oldřich měl sportovního ducha, každý den ráno i v požehnaném věku běhal v Ďáblickém háji nebo tam, kde se zrovna nacházel. Měl rád hory a dokázal na běžkách urazit úctyhodné vzdálenosti. Byl velkým vzdělancem a měl rád společnost a dobré víno.

Všichni si ho budeme pamatovat z jesenických konferencí, kdy seděl téměř vždy až u pódia v prostřední řadě, vždy soustředěný a pak zasvěceně diskutující. Oldřich byl ve svém oboru jedinečný a zanechal za sebou řadu svých žáků, kteří si ho vždy budou vážit.

V Oldřichovi Vinařovi česká psychiatrie ztrácí výjimečnou vědeckou osobnost.

MUDr. Dagmar Seifertová, CSc.

 
© 2018 ČNPS        

Přihlášení stávajícího člena na stránky

Formulář přihlášení je určen pouze pro členy ČNPS.
Jak na přihlášení?



Nejste členem ČNPS?
Můžete se jím stát.
Vyplňte naši přihlášku.
Členská přihláška
Úvod